|
|
Molekulární fyziologie adenosinových receptorů
Eichlerová, Lenka ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Hejnová, Lucie (oponent)
Adenosin zprostředkovává své fyziologické signální funkce přes interakci se čtyřmi receptorovými podtypy. Jedná se o adenosinové receptory spřažené s G proteiny, které se rozlišují na A1, A2A, A2B a A3 receptory. Jsou rozšířeny téměř ve všech tkáních lidského těla, a proto mohou ovlivňovat mnoho fyziologických procesů a dysfunkce adenosinového systému se může mít různé patologické důsledky. Aktivita adenosinových receptorů je inhibována methylxantiny. Typickým neselektivním antagonistou je kofein, který ve spojitosti s adenosinovými receptory působí zejména na spánkový cyklus. Velký pokrok ve studiu struktury adenosinových receptorů nastal po vytvoření krystalografického modelu A2A receptoru ve vazbě s antagonistou ZM241385 neboli super-kofeinem. Znalost struktury těchto receptorů, stejně jako molekulárních mechanismů jejich regulace a interakcí, je základním bodem při vývoji nových léčiv, které budou vysoce účinné a selektivní k jednotlivým receptorovým podtypům.
|
|
|
Vliv positivně inotropních a antiarytmických farmak na kardiovaskulární systém
Kočková, Radka ; Linhart, Aleš (vedoucí práce) ; Janoušek, Jan (oponent) ; Štengl, Milan (oponent)
Embryotoxický vliv změny tepové frekvence vyvolaný podáním léků s antiarytmickým účinkem u kuřecích embryí V současné době pozorujeme rychle narůstající trend potřeby kardiovaskulární farmakologické léčby u těhotných žen, avšak chybí nám však dostatečná evidence o možném nežádoucím vlivu této léčby na vyvíjející se plod. Předpokládáme, že antiarytmickými léky navozená bradykardie je hlavním mechanismem rozvoje embryotoxicity. Na modelu kuřecího embrya jsme testovali embryotoxicitu metoprololu, carvedilolu a ivabradinu a dále akutní účinky těchto léků na embryo. Používali jsme k tomu videomikroskopii a ultrazvukového vyšetření. Signifikantní embryotoxicita byla dokumentována u carvedilolu a ivabradinu. U ED4 embryí způsobil metoprolol, carvedilol a ivabradin pokles tepové frekvence o 33%, 27% a 55% ve srovnání s kontrolní skupinou (6%). U ED8 embryí byl tento efekt vyjádřen více, došlo k poklesu o 71%, 54% a 53% ve srovnání s kontrolní skupinou (36%). Srdeční výdej poklesl ve všech testovaných skupinách, ale statistické významnosti dosáhl pouze ve skupině ED8 s metoprololem. Ačkoliv počet beta-adrenergních receptorů v průběhu embryonálního vývoje klesá, negativní chronotropní odpověď na podaná farmaka s pokročilostí vývoje stoupá a vede k výraznějšímu poklesu srdečního výdeje, který je pravděpodobně...
|
|
|
Signalizace řízená trimerními G proteiny v neurodegenerativních procesech
Daňková, Karolína ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Weissová, Romana (oponent)
Zástupci patřící do rozsáhlé rodiny G proteinů jsou, spolu s receptory s nimi spřaženými, zapojeni do mnoha transdukčních procesů, které buňka využívá k reakci na přijatý signál, a v závislosti na jejich přesné stavbě a funkci ovlivňují široké spektrum efektorových molekul. Bylo mnohokrát prokázáno, že četné neurodegenerativní choroby, které v současnosti představují díky stárnutí populace riziko pro čím dál větší skupinu obyvatelstva, negativně ovlivňují průběh G proteiny řízených signálních drah. Mezi pozorované důsledky patologického rozvoje těchto chorob patří zejména změny v zastoupení membránových receptorů či odpřažení receptoru od G proteinu, které znemožňuje aktivaci G podjednotek. Nežádoucí inhibice či naopak nadměrná stimulace G proteinů vede k nárůstu nebo poklesu aktivity efektorů, což dále ovlivňuje produkci druhých poslů a činnost následných členů signální kaskády. Tyto alterace často v konečném důsledku vedou ke zvýšení intracelulární koncentrace Ca2+ iontů, které následně ovlivňují mj. receptory zodpovědné za excitotoxicitu a celkově přispívají k apoptóze a odumírání neuronální populace. Tato práce souhrnně pojednává o defektech signálních drah řízených trimerními G proteiny ve spojitosti s nejběžnějšími neurodegenerativními chorobami. Klíčová slova: GPCRs, G protein, signalizace,...
|
|
|
Exprese a regulace Dexras1 ve strukturách mozku potkana za vývoje.
Kyclerová, Hana ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Jelínková, Dana (oponent)
Gen pro Dexras1 byl objeven po indukci glukokortikoidem dexametazonem v buňkách tumoru hypofýzy. Dexras1 byl nalezen i v jiných oblastech mozku a v periferních orgánech, avšak pouze v suprachiasmatických jádrech hypotalamu (SCN), kde sídlí hlavní cirkadiánní pacemaker savců, byla jeho exprese rytmická. Exprese Dexras1 byla ovlivněná také stresem, aplikací amfetaminu či prenatální expozicí alkoholu. Jeho úloha v buňkách nebyla zatím zcela objasněna. Bylo zjištěno, že jeho GTPázová aktivita závisí na stimulaci NMDA receptorů a že působí jako aktivátor G-proteinové signalizace v buňkách. Také byla objevena jeho role v homeostáze železa u neuronů či v regulaci citlivosti hlavního cirkadiánního pacemakeru ke světelným i nesvětelným synchronizačním stimulům z prostředí v závislosti na denní době. Cílem naší studie bylo metodou in situ hybridizace popsat expresi Dexras1 mRNA v mozku potkana během ontogeneze a ve vývoji při zrakové senzorické deprivaci. Nejčasněji jsme detekovali expresi Dexras1 v mozku potkana ve 20. embryonálním dni, a to pouze v SCN a ve ventrálním posteromediálním jádře talamu. Až postnatálně se jeho exprese objevovala také v ostatních senzorických strukturách, v motorických strukturách talamu, v hypotalamických strukturách podílejících se na regulaci vodní homeostázy či ve strukturách...
|
|
| |
|
|
Postnatal development of GABAb-receptors in the frontal rat brain cortex
Kagan, Dmytro ; Svoboda, Petr (vedoucí práce) ; Langmeier, Miloš (oponent) ; Mareš, Pavel (oponent)
SHRNUTÍ Byla provedena detailní analýza spřažení GABAB-R s G proteinem během prenatálního a postnatálního vývoje mozkové kůry potkana, která ukázala významnou vnitřní účinnost GABAB-R hned po narození (1. a 2. den). Následně byla zjištěna stimulovaná funkční aktivita G proteinů baclofenem i SKF97541 (agonisté GABAB-R), která byla měřena pomocí vazby [35 S] GTPγS, jejíž nejvyšší hodnota byla detekována během 14. a 15. dne postnatálního vývoje. Účinnost, tj. maximální odpověď baclofenem a SKF97541 stimulované vazby [35 S] GTPγS, se u starších potkanů stále snižovala tak, že její hodnota měřená u devadesátidenních potkanů se nelišila od hodnot u novorezených zvířat. Velikost odpovědi G proteinů na stimulaci baclofenem (vyjádřena jako EC50) byla také zvýšena po narození a během dalšího vývoje se neměnila. Na rozdíl od baclofenu se síla odpovědi SKF97541 zmenšovala (při porovnání dvoudenních mláďat a dospělých potkanů). Nejvyšší zastoupení GABAB-R v plazmatické membráně stanovené pomocí saturačních vazebných pokusů s použitím specifického antagonisty [3 H] CGP54626AA bylo detekováno u jednodenních zvířat. Další vývoj byl charakterizován snížením počtu receptorů. Ve srovnání s novorozenými potkany byla hladina u dospělých jedinců 3x nižší. Ontogenetický vývoj Na+ /K+ -ATPázy (která slouží jako standard celkového...
|
|
|
Vliv positivně inotropních a antiarytmických farmak na kardiovaskulární systém
Kočková, Radka ; Linhart, Aleš (vedoucí práce) ; Janoušek, Jan (oponent) ; Štengl, Milan (oponent)
Embryotoxický vliv změny tepové frekvence vyvolaný podáním léků s antiarytmickým účinkem u kuřecích embryí V současné době pozorujeme rychle narůstající trend potřeby kardiovaskulární farmakologické léčby u těhotných žen, avšak chybí nám však dostatečná evidence o možném nežádoucím vlivu této léčby na vyvíjející se plod. Předpokládáme, že antiarytmickými léky navozená bradykardie je hlavním mechanismem rozvoje embryotoxicity. Na modelu kuřecího embrya jsme testovali embryotoxicitu metoprololu, carvedilolu a ivabradinu a dále akutní účinky těchto léků na embryo. Používali jsme k tomu videomikroskopii a ultrazvukového vyšetření. Signifikantní embryotoxicita byla dokumentována u carvedilolu a ivabradinu. U ED4 embryí způsobil metoprolol, carvedilol a ivabradin pokles tepové frekvence o 33%, 27% a 55% ve srovnání s kontrolní skupinou (6%). U ED8 embryí byl tento efekt vyjádřen více, došlo k poklesu o 71%, 54% a 53% ve srovnání s kontrolní skupinou (36%). Srdeční výdej poklesl ve všech testovaných skupinách, ale statistické významnosti dosáhl pouze ve skupině ED8 s metoprololem. Ačkoliv počet beta-adrenergních receptorů v průběhu embryonálního vývoje klesá, negativní chronotropní odpověď na podaná farmaka s pokročilostí vývoje stoupá a vede k výraznějšímu poklesu srdečního výdeje, který je pravděpodobně...
|
|
|
Molekulární fyziologie adenosinových receptorů
Eichlerová, Lenka ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Hejnová, Lucie (oponent)
Adenosin zprostředkovává své fyziologické signální funkce přes interakci se čtyřmi receptorovými podtypy. Jedná se o adenosinové receptory spřažené s G proteiny, které se rozlišují na A1, A2A, A2B a A3 receptory. Jsou rozšířeny téměř ve všech tkáních lidského těla, a proto mohou ovlivňovat mnoho fyziologických procesů a dysfunkce adenosinového systému se může mít různé patologické důsledky. Aktivita adenosinových receptorů je inhibována methylxantiny. Typickým neselektivním antagonistou je kofein, který ve spojitosti s adenosinovými receptory působí zejména na spánkový cyklus. Velký pokrok ve studiu struktury adenosinových receptorů nastal po vytvoření krystalografického modelu A2A receptoru ve vazbě s antagonistou ZM241385 neboli super-kofeinem. Znalost struktury těchto receptorů, stejně jako molekulárních mechanismů jejich regulace a interakcí, je základním bodem při vývoji nových léčiv, které budou vysoce účinné a selektivní k jednotlivým receptorovým podtypům.
|
host ::
RSS.